blog

Neapol je jedním z největších a nejkrásnějších italských měst. Leží v Neapolském zálivu, mezi Vesuvem a vulkanickou kalderou Campi Flegrei. Vzhledem k jeho historickému a architektonickému významu bylo centrum Neapole v roce 1995 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Do tohoto města zasadila své příběhy řada spisovatelů. I ve Střepech na via Gemito Domenica Starnoneho, jednoho z nejvýznačnějších italských autorů, ožívá jedinečný genius loci Neaopole druhé poloviny 20. století protkaný složitými mezilidskými vztahy, žárlivostí, nenaplněnými ambicemi či prokletím průměrnosti.

Reykjavík je hlavní a největší město ostrovního státu Island. Nachází se při pobřeží zálivu Faxaflói v Atlantském oceánu. Žije zde na 140 tisíc obyvatel a možná se někde mezi nimi prochází po ulicích předobraz Dómhildur, porodní asistentky z románu Matka světla od Auður Ava Ólafsdóttir. V předvánočním čase převzala nad Islandem nadvládu tma, nedostává se denního světla, navíc se na Reykjavík žene nevyzpytatelná bouře. Zatímco se na ni většina obyvatel připravuje, Dómhildur se probírá tajemnými rukopisy, které v bytě na Ljósvallagatě zanechala její prateta. Ta v nich zkoumá tři velká témata: lidskou povahu, světlo a náhodu.

Hovenäset je rybářská vesnička nacházející se přibližně tři kilometry severovýchodně od Kungshamnu. Její poklidná atmosféra i proměnlivé počasí, které v oblasti vládne, inspirovaly Kristinu Ohlssonovou natolik, že hrdiny své série detektivních románů – Augusta Strindberga, Marii Martinssonovou či jejího kolegu Ray-Raye – nechala žít, prožívat krásné okamžiky i čelit tragédiím právě zde. Vesnici a její přilehlé okolí autorka důkladně prochodila, a tak své romány osadila ikonickými rybářskými chatkami, reálným kioskem se zmrzlinou i koupalištěm. S radostí vám můžeme prozradit, že po Bouři a Ledoborci v září vyjde třetí díl: Mlha.

V letní čítance procestujeme všechna zajímavá místa, na kterých se odehrává děj našich oblíbených knih. První zastávkou je Finsko, kam se podíváme s ukázkou z knihy Průsvitné srdce od Katji Kallio.

Nová knižní sbírka Příběhů hrdinů 20. a 21. století vycházející z unikátní sbírky Paměti národa vypráví nejen o hrdinech minulých, ale i současných. A tentokrát zachycuje příběhy z celého světa. Na otázky Magazínu Paměti národa odpovídala editorka Irena Tatíčková.

Doufáme, že se s vámi uvidíme na Světě knihy, kde se s třemi skvělými překladatelkami budeme bavit o překladu detektivek do češtiny!

V lednu vyšla v našem nakladatelství detektivka Temná pláň, třetí díl čtenářsky oblíbené série spisovatele Andyho Maslena, kterou do češtiny překládá Adéla Špínová. Kdo jsou její oblíbené postavy a s jakými oříšky se během své práce potýkala? Přečtěte si v následujícím minirozhovoru.

V únoru vyšla v Knize Zlín vynikající původní česká krimi ze sportovního prostředí Ovál autora Jiřího Homoly. Ukrývá v sobě vše, co má správná detektivka mít – sympatického a zároveň excentrického vyšetřovatele, řadu zajímavých vedlejších postav, poctivé policejní postupy a napětí až do samotného konce. Další předností téhle knihy je to, že se odehrává v běžných kulisách českého maloměsta (mrtvola byla nalezena na kladenském stadionu Sletiště) a příběh působí civilně a uvěřitelně. Schválně posuďte sami a nechte se nalákat následující ukázkou.

V průběhu měsíce února proběhla ve třech šumavských městech – Katovicích, Kašperských Horách a Volarech – série křtů nové knihy Šumavská legenda Emil Kintzl, kterou o svém celoživotním příteli a spoluautorovi úspěšného cyklu Zmizelá Šumava napsal režisér a scenárista Jan Fischer.

Před třiceti osmi lety, 11. února 1986, proběhla na Glienickém „Mostě špionů“ v Berlíně poslední vyměněna zajatců východního a západního bloku za studené války. Jeden z aktérů této akce, někdejší valdický vězeň, ale také soukolím dějin do kouta zahnaný tajný agent Jaroslav Javorský, se odhodlal svěřit se svým, téměř neuvěřitelným, příběhem skutečně až po mnoha letech. V knize „Most špionů aneb má cesta z pekla ke svobodě“ , jejíž „horkou“ kapitolu o zmíněných událostech si můžete přečíst zde.