blog

Kolik detektivů z oddělení vražd zabilo svoji ženu? Tato otázka stále tíží šéfinspektora Henryho Forda ze salisburské kriminálky a vznáší se jako stín nad jeho kariérou. Před několika lety při horolezeckém neštěstí přišel o svoji milovanou manželku a dodnes cítí vinu za její smrt. Dramatickými okamžiky, odehrávajícími se na legendární pen-y-holtské skalní jehle, začíná napínavá detektivka Temná hra (v originále Shallow Ground), která loni vyšla v nakladatelství Kniha Zlín. Volné pokračování se objeví v knihkupectvích letos na jaře pod názvem Temné dědictví (v originále Land Rites).

Právě vychází první díl detektivní série s inspektorkou Elenou Blancovou, svéráznou policistkou s ostrými lokty, která se v případě potřeby nebojí pohybovat ani na hraně zákona. Na své si přijdou fanoušci filmového seriálu Most či knih Stiega Larssona – Elena totiž ztělesňuje podobně výraznou a emancipovanou ženskou hrdinku, která navenek vystupuje tvrdě a nekompromisně, ale uvnitř bojuje se skrytými traumaty z minulosti.

V době právě vrcholící prezidentské kampaně si připomínáme i naše minulé prezidenty. Co ale kandidáti na tuto funkci? Souboj Miloše Zemana s Karlem Schwarzenbergem či Jiřím Drahošem si pamatujeme, ale podobné otevřené i zákulisní bitvy i vyjednávání probíhaly mezi kandidáty na prezidenta během celého minulého staletí. Víte, že mezi nimi byl mj. například i Jiří Hanzelka, Jan Antonín Baťa, Jan Masaryk, Rudolf Slánský nebo herec Štefan Kvietik? Je samozřejmě otázkou, jakým směrem by se historie našeho státu ubíraly v případě jiného výsledku volby. Neúspěšní kandidáti bývají zapomenuti, a proto jsme právě před poslední volbou prezidenta požádali renomovanou historičku a spisovatelku Janu Čechurovou požádali, aby pro naše čtenáře připravila knihu „Kdo mířil na Hrad?“

Věrní čtenáři severské literatury už jistě někdy zaslechli termín „finské podivno“, tzv. suomikumma, který se používá k označení finských literárních děl, v nichž je realistický rámec ozdoben fantaskními, sci-fi, mytologickými nebo magickými prvky. Typické jsou také přesahy do filozofie, psychologie, sociologie či politiky. Za první vlaštovku, která tuto vlnu odstartovala, se považuje román finské spisovatelky Johanny Sinisalo Ne před slunce západem (2000, č. 2003). Citlivý a inspirativní příběh o vztahu člověka a trollího mláděte, o strachu z neznámého, o sexuální orientaci a identitě uvedla do češtiny brilantním způsobem Viola Parente-Čapková. Mezi další zástupce finského podivna, jejichž díla si lze přečíst i česky, se řadí Leena Krohn, Pasi Ilmari Jääskeläinen, Emmi Itäranta a k významnému milníku v historii tohoto trendu u nás patří vydání povídkového souboru Lesní lišky a další znepokojivé příběhy (2016). Ovšem „podivná“ díla nevznikají jen ve Finsku. A když to obrátím: Švédsko a Norsko přinášejí vedle detektivek i jinou četbu.

Sci-fi a komiks v jednom? Ideální kombinace! Vědecko-fantastický žánr se stal nedílnou součástí literárního kánonu a získal si nespočet čtenářů po celém světě. O výpravných Dějinách science fiction v komiksu francouzského autora, kritika a redaktora Xaviera Dolla a ilustrátora Djibrila Morissette-Phana se ve svém dnešním blogu rozepsal náš redaktor Jirka.

Co vás čeká na našem blogu v letošním roce? Naše šéfredaktorka pro vás shrnula plány na rok 2023.

Letos na podzim vyšel v Knize Zlín v pořadí druhý do češtiny přeložený román Benedicta Wellse Hard Land. O autorovi i knize samotné se pro náš blog rozepsala překladatelka Wellsových děl Michaela Škultéty.

Nový rok 2023 očekáváme s napětím, a proto jej zahájíme thrillerem, poté se z prosluněného Madridu přesuneme zpět do Čech a naší historie a v závěru prvního čtvrtletí provedeme pomyslnou bilanci světa a lidstva.

Rudolf Slánský patřil k nejmocnějším mužům komunistického aparátu, a to až do večera 23. listopadu 1951, kdy si pro něj přišli estébáci. Ve vykonstruovaném procesu se pak stal obětí teroru vlastní strany. Právě před sedmdesáti lety, 27. listopadu 1952, byl Slánský spolu s dalšími odsouzen k trestu smrti a 2. prosince 1952 popraven. Vzhledem k tomuto přízračnému výročí v těchto dnech média připomínají osud Slánského i celý proces s tzv. protistátním spiklenecký centrem v čele s Rudolfem Slánským. Např. Česká televize uvedla v premiéře celovečerní dokument „Kdo jinému jámu“. Když jsme volili název knihy Karla Kaplana „Mám, co jsem si zasloužil“, uvažovali jsme ve stejných intencích jako kolegové z ČT.

„Venkovský román, rodinný thriller a frankensteinovský příběh v jednom. Neuvěřitelně skvěle napsané. Vskutku ojedinělý text.“ Napsal o knize svého norského kolegy Jo Nesbø.