Mercedes Benz

Milý pane Bohušku, a tak zase život udělal mimořádnou smyčku…, tak začíná i končí kniha, jejíž podtitul zní Z dopisů Hrabalovi. A Mercedes Benz je skutečně jakoby poctou Bohumilu Hrabalovi, v žádném případě však plagiátem. Děj je uvozen a uzavřen panychidou na počest velkého českého prozaika, odehrávající se v jedné z Gdaňských pivnic – jednoho z posledních míst, kde si lidé ještě vyprávějí. A psaní je umění vyprávět. Tématem, stejně jako v Hrabalově povídce Večerní kurz, jsou lekce jízdy motorovým vozidlem. Děj se odehrává v Gdaňsku na počátku devadesátých let dvacátého století a hlavní hrdina a vypravěč (snadno ztotožnitelný s autorem), postarší automobilový elév, se snaží, s pomocí sličné instruktorky, slečny Ciple, proniknout do tajů řízení. Protože je však při hodinách pod velkým tlakem, způsobeným pocitem vlastní nemohoucnosti, hledá únik ve vyprávěních o automobilových eskapádách svého dědečka a babičky. Během lekcí se mezi ním a instruktorkou vytvoří křehké intimní pouto. Vyprávění o hodinách jízdy, o dávno zmizelém světě pionýrů automobilismu, rafinovaný milostný motiv, vlídný humor a autorův milovaný Gdaňsk se slévají do až laskavě poetického celku, který v nás spolehlivě vyvolá vlnu oné sladkobolné nostalgie, když si uvědomíme, že zase život udelal mimořádnou smyčku… Kniha autora románu Weiser Davídek (česky Davídek Weiser, 1996) je nostalgickým zamyšlením nad pomíjivostí, křehkostí lidských vztahů a postupným zánikem hodnot, spojeným s politickými proměnami konce 20. století. V Polsku se stala bestselerem, dočkala se několika vydání a byla přeložena do několika jazyků.