Autentická a upřímná zpověď o ztrátě, lásce a naději
Když ti naposledy přeju dobrou noc, netuším, že to je opravdu naposledy. Kdybych něco tušila, nejspíš bych do našeho rozloučení vložila víc energie. Namísto toho ti oznamuju, že si asi brzy půjdu lehnout k Ivanovi. Neprotestuješ. S pohledem upřeným na obrazovku počítače mě necháš odejít. A já tedy odcházím. Domnívám se, že se uvidíme ráno. Není tomu tak. Neuvidíme se už nikdy.
Jednoho rána najde Carolina svého manžela v posteli mrtvého. Najednou je úplně sama s malým synkem a musí začít žít nový život. Zároveň zpětně přemítá nad tím, jak žila dřív.
Doufejme v to nejlepší je fantastické zúčtování nejen se smrtí, ale i se životem; s láskou, rodičovstvím, moderními vztahy a jejich nemilosrdnými očekáváními. Čtenář provází Carolinu téměř deseti lety jejího života a pozoruje přitom její zamilování i smutek, její život, který se navzdory přísnému naplánování náhle rozhodne vydat zcela jiným směrem.
Číst více
Jednoho rána najde Carolina svého manžela v posteli mrtvého. Najednou je úplně sama s malým synkem a musí začít žít nový život. Zároveň zpětně přemítá nad tím, jak žila dřív.
Doufejme v to nejlepší je fantastické zúčtování nejen se smrtí, ale i se životem; s láskou, rodičovstvím, moderními vztahy a jejich nemilosrdnými očekáváními. Čtenář provází Carolinu téměř deseti lety jejího života a pozoruje přitom její zamilování i smutek, její život, který se navzdory přísnému naplánování náhle rozhodne vydat zcela jiným směrem.
detailní informace
Počet stran
328
Ke stažení
pdf
Ukázka.pdf
Datum vydání
01.04.2019
Formát
130x200 mm
Hmotnost
0,492 kg
Jazyk
čeština
Původní název
Lat oss hoppas
Původní jazyk
švédština
Překladatel
Lucie Olešová
EAN
9788074737671
Věk od
15
Edice
Fleet
Typ
Kniha
Vazba
vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Recenze
Instagram luciezel - Doufejme v to nejlepší
„…Po nějaké době zase jeden absolutní zásah do černého, a to nemluvím jen o vlastním čtenářském vkusu a hladu obohacovat si myšlenky skrze témata v literatuře, ale o mezírce na našem literárním poli. Opět kniha, po které jsem nevědomky bažila a kterých chci víc…“